Kurva, prostitutka na pět

Význam slova „kurva“ je sice na první dobrou velice exaktní, zamyslíme-li se však nad ním hlouběji, tak jednoznačné už to nebude. Byť v současnosti vyjadřuje to samé jako děvka či šlapka, jeho historický vývoj a možnosti použití jsou mnohem rozmanitější, neboť se v průběhu věků poněkud zkurvil.

Při zkoumání kurvy jako slova, jeho vzniku a původního významu dojdeme ke třem zdrojům. Do češtiny se v prvotní podobě hurva zřejmě dostalo z němčiny, kde die hure odpovídá řeckému kúré, tedy dívka. Druhá varianta odkazuje na indoevropský kmen kur (běhat) a z něj odvozený slovanský výraz pro slepici (kur). Poslední možnost si pohrává se zkráceninou staročeského slova ku(ropt)va.

A kurva! Spojením všech tří možností dostaneme zajímavý výsledek: dívka, která běhá. Prostě běhna.

Jak to vlastně bylo s kurvou

K tomuto hanlivému označení se však ta kurva vypracovala postupně. V minulých staletích se kurva říkalo šikovným, pěkným děvčatům, v domácnosti se dobře ohánějícím a doslova pro pírko za plot skákajícím. Prostě dívkám, které běhají. V popisu cítíme, že k jejich pozitivním vlastnostem patřila i radost z kvalitního sexu.

Pravdou zůstává, že dnešní obsah začala kurva dostávat už kurevsky dávno, někdy na konci středověku.

Do běžného slovníku pronikla kurva až v posledních sto letech, navíc se od ní odvodila celá řada více či méně vulgárních výrazů jako kurvítko, zkurvysyn nebo kurvička (tak roztomile se mimochodem dříve říkalo děvčátkům na Kolínsku). A spousta spořádaných otců pronikla do kurvy během krize středního věku, kdy je chytla tzv. druhá míza a doma pro každovečerní erekci nenašli pochopení.